Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma navazuje na předchozí příspěvek, ve kterém se věnoval především základním skutkovým podstatám náhrady škody a přesouvá svoje zaměření na některé zvláštní skutkové podstaty náhrady škody. Konkrétně se zaměřuje na škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání, na škodu způsobenou osobou nebezpečných vlastností a škodu způsobenou provozní činností.
První zvláštní skutkovou podstatou náhrady škody, ke které advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma směřuje svoji pozornost je škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání dle § 2920 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Dle odst. 1 „nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.“ Odst. 2 stanoví, že „nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného.“ Zákon vychází především z toho, že osoby, co nemohou posoudit svoje jednání, nemají zásadně odpovídat, ledaže byly schopny ovládnout své jednání a posoudit následky takového jednání.
Aby měl poškozený reálnou možnost požadovat náhradu škody, stanovil zákonodárce v § 2921 OZ, že společně a nerozdílně se škůdcem uvedeným v § 2920 „nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.“ Náležitý dohled je subjektivní kategorií, která se posuzuje vůči každému vykonavateli dohledu vůči osobě, ke které dohled směřuje zvlášť. Obecně řečeno se zkoumá určité rozumné očekávání osoby, která vykonává dohled. Příkladem může být dohled rodiče nad nezletilým, neplně svéprávným dítětem, které si hraje s míčem na zahradě.
Na základě výše uvedeného mohou nastat následující situace. Odpovídat za škodu, způsobenou dítětem, bude buď: 1) pouze dítě, a to v případě, že je schopno ovládnout a posoudit následky svého jednání a jeho rodič nezanedbal náležitý dohled. Dále 2) je možné, že budou společně a nerozdílně odpovídat dítě a jeho rodiče, pokud zanedbali náležitý dohled anebo 3) pouze rodiče, pokud zanedbali náležitý dohled a dítě zároveň není schopno ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Odpovídají-li rodiče společně a nerozdílně, existují následné regresy mezi nimi a dítětem.
Další skutkovou podstatou, na kterou se advokát v Olomouci zaměřuje je škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi dle § 2923 OZ, která zakládá objektivní odpovědnost. „Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby.“ Tato skutková podstata nesměřuje k odpovědnosti škůdce, tedy samotné osoby s nebezpečnými vlastnostmi, která bude obecně odpovídat za škodu dle § 2910 OZ, ale na jinou osobu, která naplní podmínky uvedené v § 2923 OZ.
Jiná osoba, na které se také může hojit poškozený, musí vědomě poskytnout útulek či svěřit činnost osobě nebezpečných vlastností tedy osobě, která představuje reálné zvýšené riziko pro ostatní z důvodu vlastnosti těla (např. choroba) či nebezpečí mysli (např. extrémní agresivita), přičemž pro naplnění společné a nerozdílné odpovědnosti musí být způsobená škoda právě v souvislosti s nebezpečnou vlastností.
Poslední zvláštní skutkovou podstatou náhrady škody, kterou se v tomto příspěvku bude advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma věnovat je náhrada škody způsobené provozní činností dle § 2924 OZ. „Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.“
V této skutkové podstatě náhrady škody je zakotvena subjektivní odpovědnost za objektivizované zavinění osoby, která provozuje závod či jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti s převrácením důkazního břemene. Jde o usnadnění důkazního postavení poškozeného způsobené provozní činností, jelikož poškozený prokazuje pouze existenci provozní činnost, vznik škody, příčinnou souvislost mezi vznikem škody jako možným důsledkem nevykonávání řádné péče.
Provozní činností se rozumí taková hospodářská činnost (šířeji provoz zařízení a úžeji provoz závodu), která vykazuje přiměřenou kontinuitu, existuje v rámci ní určitá plánovitost a podřízení řádu a typicky zaměření na dosažení zisku. Pro posouzení provozní činnosti je rozhodující fakticita, tedy nezáleží, že závod ještě nezískal povolení k provozu, pokud již s provozem započal.
Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma na závěr dodává, že liberace u náhrady škody uvedené v § 2924 OZ je založena na prokázání veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.