Znalecký posudek a znalecké dokazování v trestním a civilním řízení

Dne 22.1.2016 se advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma zúčastnil odborného semináře o znaleckém dokazování v Brně.

Téma semináře pořádaného Právnickou fakultou Masarykovy Univerzity bylo znalecké dokazování, znalecký posudek a jeho význam v trestním řízení (přednášel Doc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z katedry trestního práva Právnické fakulty Masarykovy Univerzity) a v civilním řízení (přednášela JUDr. Kateřina Čuhelová, předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně).

V úvodní části Doc. Fryštáka byl znalecký posudek podroben výkladu dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, když bylo připomenuto, že tento (poměrně starý) zákon je na některých místech v rozporu se zákonem č. 141/1961 Sb., trestním řádem, přednost má však vždy trestní řád. Bylo zmíněn význam tzv. „krajového (lokálního práva)“, když výklady se u jednotlivých policejních orgánů, státních zastupitelství i soudů značně liší.

Znalec podávající znalecký posudek je osoba rozdílná od orgánů činných v trestním řízení (lajcký názor OČTŘ nesmí nahrazovat odborný názor znalce). Posudek může napsat i osoba nezapsaná v seznamu znalců, zcela výjimečně se setkáváme se znaleckými posudky znaleckých a vědeckých ústavů, vysokých škol či jiných vědeckých institucí.

Pro důvodnost znaleckého posudku byla akcentována tzv. složitost posuzované otázky, jak se posuzuje s tím, že jí posuzuje orgán činný v trestním řízení. Byly zmíněny obligatorní případy přibrání znalce dle § 110 trestního řádu, § 113 odst. 1 a 2 trestního řádu, § 118 trestního řádu a dle judikatury. Na semináři bylo podrobně pojednáno o přibrání znalce (i o historickém vývoji), nemožnosti podání opravného prostředku, (jen námitek, o kterých rozhoduje státní zástupce), o definici podjatosti, o lhůtě pro podání znaleckého posudku, o námitkách proti formulaci otázek a proti odbornému zaměření znalce.

Přednášející v diskuzi pojednal o odborném vyjádření, zákonném poučení znalce, výslechu znalce, přibraném konzultantovi a o významu posudku od znalce a od ústavu.

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma považuje za správné doplnit, že znalec nikdy nesmí posuzovat právní otázky (otázky viny či neviny), otázky příčetnosti či nepříčetnosti (může rozpoznávací a volní stránku hodnotit, nikdy však znalec nesmí učinit závěr o příčetnosti), příčetnost či nepříčetnost osoby hodnotí jen a pouze soud.

JUDr. Kateřina Čuhelová, předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně v civilních věcech uvedla její část na téma znalecký posudek citátem soudce Dörfla: „Je úleva najít v pozici soudce odpověď na klíčovou otázku dokazování ve srozumitelně napsaném a dobře zdůvodněném posudku“ (Z komentáře C.H. Beck 2009).

Nejprve pojednala v civilním řízení obecně o žalobě, jejím doplnění, zaplacení soudního poplatku, přípravném řízení, koncentraci řízení, o přibrání znalce i v odvolacím řízení. Výklad byl zaměřen na dokazovaní, zdůraznila, že znalec může vycházet i z důkazů, které soud neprovede, rovněž soud může provést i důkazy, které nebyly navrženy (i např. související spis), dále uvedla problematiku nesporných skutečností

JUDr. Čuhelová sdělila, že soud uvede, z jakého skutkového stavu má znalec vycházet, uloží účastníkům povinnosti (poskytnutí součinnosti znalci) i donucuje součinnost pokutami. Rovněž účastník může předložit i revizní posudek podle § 127a občanského soudního řádu, pochybnost soudce lze odstranit vysvětlením znalce, pokud pochybnost trvá, zadá se revizní znalecký posudek (i po koncentraci řízení). Znalec je odpovědný, pokud soud rozhodl na základě posudku a vznikne škoda (1 US 312/2005 ze dne 1.11.2007).

Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma doporučuje v civilních věcech přibrat znalce a nechat zpracovat znalecký posudek k prokázání nároku klienta.