S příchodem nového roku 2018 dochází i v zákonné úpravě k řadě změn. Advokát v Olomouci JUDr. Lubor Ludma se v tomto příspěvku věnuje vybraným novelám, které nabývají účinnost 1. 1. 2018. Advokát v Olomouci volí změny v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), v zákoně č. 183/2006 Sb., o územní plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) a dále změny v rámci systému důchodového pojištění.
V občanském zákoníku nabývá 1. 1. 2018 účinnost poslední vlna novelizovaných ustanovení vyplývajících ze zákona č. 460/2016 Sb., kterým došlo k úplně první novelizaci občanského zákoníku. O prvních dvou vlnách již advokát v Olomouci pojednával zde.
První změnu v občanském zákoníku sledujeme u spoluvlastnictví nemovité věci. Dle § 1124 odst. 1 „převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“ Toto ustanovení se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu.
Zákonodárce však zakotvil i možnost vzdání se předkupního práva, konkrétně dle § 1125 se „spoluvlastník může vzdát předkupního práva podle § 1124 s účinky pro své právní nástupce.“
Další novinka se týká svěřenského fondu a jeho vzniku. Nejprve je svěřenský fond je zřízen, a to v okamžiku „když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich.“ Předchozí právní úprava spojovala s přijetím pověření samotný vznik svěřenského fondu. Ten však vzniká dle § 1451 odst. 2 až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů, byl-li však zřízen pro případ smrti, vzniká již samotou smrtí zůstavitele.
Ve stavebním zákoně doznalo změn vymezení účastníků územního řízení. Dle § 85 stavebního zákona jsou účastníky územního řízení žadatel a obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. Dále také vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Zákon již nepočítá s dalším vymezeným účastníkem, kterým byly osoby, o nichž tak stanovil zvláštní zákon, konkrétně např. dotčená veřejnost dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Další významnou změnou prošlo užívání dokončených staveb. Dle § 119 odst. 1 stavebního zákona „dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) stavebního zákona nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o veřejné infrastruktury, stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, změnu stavby, která je kulturní památkou, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí.“
Stavební zákon přímo nově zakotvuje vymezení účastníků kolaudačního řízení, kterými jsou stavebník, vlastník stavby, není-li stavebníkem, a vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena, není-li stavebníkem a může-li být jeho vlastnické právo kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „o důchodovém pojištění“) došlo zejména k úpravě důchodového věku pojištěnců pro nároku na starobní důchod. Důchodový věk se dle přílohy k tomuto zákonu určí již pouze pojištěncům narozeným mezi lety 1936 a 1971, oproti staré právní úpravě, která umožňovala určit důchodový věk dle přílohy pojištěncům narozeným až do roku 1977.
Původně se dle § 32 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění u pojištěnců narozených po roce 1977 důchodový věk stanovil tak, že se k věku 67 let přičetl takový počet kalendářních měsíců, který odpovídal dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Po zapracované novele je důchodový věk pojištěncům narozeným po roce 1971 stanoven na 65 let. Advokát v Olomouci upozorňuje, že pojištěncům narozeným po roce 1971 se již nezohledňují vychované děti.
V oblasti důchodového pojištění došlo i k dalším změnám, a to v souvislosti s nařízením vlády č. 373/2017 Sb. Díky tomuto nařízení se zvýšila výše základní výměry důchodů z dosavadních 2 550 Kč na 2 700 Kč. Tudíž nejnižší možný poskytovaný starobní důchod bude vyplácen v částce 3 470 Kč.
Advokát v Olomouci na závěr doplňuje, že již od 1. 2. 2018 se zakotvuje v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ustanovení o otcovské, jejíž podpůrčí doba činí 1 týden od nástupu na otcovskou ve výši 70 % denního vyměřovacího základu za den pro pojištěnce, který je otcem, nebo pro muže, jež převzal dle rozhodnutí orgánu dítě mladší 7 let do péče. Následně se od 1. 6. 2018 zavádí také dlouhodobé ošetřovné.